Basis
of Classification
Whittaker classified living
organisms based on five
key factors:
1️⃣
Cell Structure Complexity
– Are the cells simple or complex? (Prokaryotic vs. Eukaryotic)
2️⃣ Complexity
of Organisms – Are the organisms unicellular or multicellular?
3️⃣ Mode
of Nutrition – Can the organism produce its food? (Plants -
Autotrophic, Animals - Heterotrophic, Fungi - Saprophytic)
4️⃣ Life
Style – Are organisms mobile or stationary?
5️⃣ Evolutionary
Relationships (Phylogenetics) – How are organisms related in
terms of evolution?
सजीवांचे
वर्गीकरण कशावर आधारित आहे?
सजीवांचे गट तयार करताना
व्हिटेकर यांनी पाच
महत्त्वाचे घटक विचारात घेतले –
1️⃣
पेशींची जटिलता (Complexity of Cell Structure)
– पेशी साध्या आहेत की जटिल? (आर्कीबॅक्टेरिया/युबॅक्टेरिया
आणि युकेरियोटिक)
2️⃣ सजीवांचा प्रकार (Complexity of Organisms)
– सजीव एकपेशीय आहेत की बहुपेशीय?
3️⃣ पोषणाचा प्रकार (Mode of Nutrition) – सजीव स्वतः अन्न तयार करतात का? (वनस्पती-स्वयंपोषी,
प्राणी-परपोषी, कवक-अपोषी)
4️⃣ जीवनपद्धती (Life Style) – सजीव हलू शकतात
की स्थिर राहतात?
5️⃣ वंशानुक्रमिक संबंध (Phylogenetic Relationship)
– सजीवांचा उत्क्रांतीदृष्ट्या कोणाशी अधिक जवळचा संबंध आहे?
🔹 Five Kingdoms of
Classification
🦠 1. Monera – Unicellular,
prokaryotic (Ex: Bacteria, Blue-green algae)
🔬
2. Protista
– Unicellular but eukaryotic (Ex: Amoeba, Paramecium)
🍄
3. Fungi –
Multicellular, heterotrophic, absorbs nutrients from decaying matter (Ex: Mold,
Mushroom, Yeast)
🌿
4. Plantae
– Multicellular, autotrophic (Ex: Trees, Grass)
🐾
5. Animalia
– Multicellular, heterotrophic, can move (Ex: Humans, Lions, Fish)
पाच
सजीव गट (Five Kingdoms of Classification)
🌱
१. मोनेरा (Monera) – एकपेशीय,
सूक्ष्मजीव, साध्या रचनात्मक पेशी (Ex:
जिवाणू, निळ्या-हिरव्या शेवाळ)
🦠 २.
प्रोटिस्टा (Protista)
– एकपेशीय, पण युकेरियोटिक (Ex: अमिबा, पॅरामिशियम)
🍄
३. कवक (Fungi) – बहुपेशीय,
अपोषी सजीव (Ex: बुरशी, यीस्ट,
मशरूम)
🌿
४. वनस्पती (Plantae) – बहुपेशीय, स्वयंपोषी (Ex: झाडे,
गवत)
🐾
५. प्राणी (Animalia) – बहुपेशीय, परपोषी (Ex: मानव,
सिंह, मासे)
إرسال تعليق